Základním měřítkem stupně zrakového postižení je zraková ostrost. Zraková ostrost do dálky se měří z 6 m (20 stop). Zraková ostrost (vizus) je zaznamenáván ve formě zlomku, v jehož čitateli je vzdálenost vyšetřovaného od optotypu v metrech a ve jmenovateli číslice po boku řádku, který vyšetřovaný ještě přečetl.Zraková ostrost na blízko je pak běžná vyšetřovací vzdálenost 40 cm.
Světová zdravotnická organizace (WHO) stanovila tuto tabulku kategorií zrakového postižení. V tabulce uvádíme také dřívější označení kategorií, které jsou dodnes používány a lépe vnímány.
kategorie | charakteristika | zraková ostrost horší než | zraková ostrost stejná nebo lepší než |
---|---|---|---|
0 | mírná nebo žádná zraková vada | 6/18 3/10 (0,3) 20/70 | |
1 | středně těžká zraková vada (střední slabozrakost) | 6/18 3/10 (0,3) 20/70 | 6/60 1/10 (0,1) 20/200 |
2 | těžká zraková vada (silná slabozrakost) | 6/60 1/10 (0,1) 20/200 | 3/60 1/20 (0,05) 20/400 |
3 | slepota 3 (těžce slabý zrak) *) | 3/60 1/20 (0,05) 20/400 | 1/60 ****) 1/50 (0,02) 5/300 (20/1200) |
4 | slepota 4 (praktická slepota) **) | 1/60 ****) 1/50 (0,02) 5/300 (20/1200) | vnímání světla |
5 | slepota 5 (úplná slepota) ***) | žádné vnímání světla |
*) také koncentrické zúžení zorného pole obou očí pod 20 stupňů, nebo jediného funkčně zdatného oka pod 45 stupňů
**) také omezení zorného pole do 5 stupňů kolem centrální fixace, i když centrální ostrost není postižena
***) i slepota se zachováním světlocitu s chybnou světelnou projekcí
(vnímání světla sehrává důležitou roli při orientaci; pokud nevidomá osoba umí určit směr, odkud světlo vychází, jedná se o významnou schopnost usnadňující orientaci v prostoru; pokud nevidomá osoba jen rozliší stav světlo tma, byla v minulosti chápána jako osoba s úplnou slepotou (kategorie 5), podle nové klasifikace jde o kategorii 4)
****) nebo počítání prstů na vzdálenost 1 metru